… zase po roce

Už jsem si myslel, že letos vynechám i svůj obvyklý vánočně/novoroční příspěvek, který mnohdy jako jediný z tohoto blogu nedělá úplnou mrtvolu. Ale nestane se tak… Teď je chvilka před půlnocí, která udělá definitivní tečku za rokem 2009, začne rok nový a láhev Vavřineckého 2003 mi nedovoluje neupadnout do nostalgie a trochu zrekapitulovat uplynulý rok…

Když mi bylo dvacet, říkal jsem si, jaké mám štěstí, že jsem ještě nebyl na pohřbu svému kamarádovi. Když mi bylo dvacetpět, říkal jsem si, že tohle už porušuje statistiky. Bohužel neuplynulo o moc let víc a přišlo to. V letošním/loňském roce jsem byl poprvé v životě na pohřbu člověku, kterého bych mohl nazývat blízkým přítelem. I když okolnosti a poslední roky naše cesty rozdělily, společně prožité dětství nám nikdo vzít nemůže.

Mnohokrát jsem přemýšlel, kdy se člověk stává dospělým.  Rozvinul jsem o tom i několik teorií tady na blogu, ale byly to jen teorie. A byly krásné. Konfrontace s realitou byla o mnoho bolestivější. Nezapomenu na den, kdy jsem při procházce s (v té době několikaměsíční) dcerou, dorval kočárek dvaceti centimetry sněhu “pod skálu”, abych se podíval na ještě patrné trosky bungru, který jsme tam před spoustou let postavili, zavzpomínal a začal se psychicky připravovat na pohřeb druhý den. I když to bylo naprosto pošetilé, dojít se rozloučit právě tam jsem musel. “Dospělý” jsem byl už mnoho let předtím, ale tehdy jsem tomu poprvé v životě nedokázal odporovat a už ani nikdy v budoucnu odporovat nedokážu.

Přemýšlel jsem také nad rychlostí plynutí času a došel k jednomu paradoxu: “Čím víc čas využijete a vyplníte, tím utíká pomaleji”. Když jsem totiž vzpomínal na dětství, uvědomil jsem si, kolik různých vzpomínek mám z poměrně krátké doby. V porovnání s posledními léty mám nepoměrně větší množství vzpomínek “které stojí za to” z doby dřívější.

A proto mám do nového roku jediné přání: “Využijte svůj čas jak nejlépe umíte, protože čím víc ho využijete, tím pomaleji bude plynout.” A co je ještě horší, nikdo z nás neví, kdy jeho čas skončí…

Zatím bez komentářů.

Váš komentář