Lehké fantastično
Nevím, co se vypisuje vám, když se přihlásíte na server, ale nám se zobrazují různé citáty, přísloví, moudra a úryvky z knih. Nemohl jsem si nevšimnout, že se pod úryvky, které mě vždy pobavily, s vysokou pravděpodobností vyskytovalo jméno T. Pratchett. A tak jsem minulý týden při návštěvě knihkupectví neodolal.
Náhodně jsem vybral jednu z jeho knih a přemýšlel, zda je to ta pravá. Naštěstí na obálce byl seznam i jiných titulů stejného autora a u některých z nich byla uvedena různá ocenění - původně vybranou knihu jsem tedy vrátil do regálu a zvolil jinou - oceněnou. A ocenil jsem ji i já… Dlouho jsem se takhle nepobavil a dlouho se mi nestalo, že bych měl nutkavou touhu knihu okamžitě dočíst.
Vitas, velký čtenář, mě upozorňoval, že se nedá přečíst moc knih od Terryho za sebou. Humor se prý opakuje a omrzí. Je to možné, ale s mou frekvencí čtení knih asi toto jen tak nenastane. Autorův humor je sice možná předvídatelný, ale i když se budete sebevíc soustředit a vymyslíte nejvtipnější vtip, který může v dané situaci nastat a autor opravdu něco takového napíše, věřte, že tam bude ještě aspoň malá perlička na dortu, kterou by jste nikdy nevymysleli…
A jak asi vypadá autorův humor? Dovolím si pár ukázek:
Dozvěděl se, že pyramida skrývala bludiště tajných chodeb, jejichž stěny byly ozdobeny nápisy zachycujícími destilovanou moudrost mudrců Tsortu. Užasl nad tím, že součet její výšky a délky dělený polovinou šířky se rovná přesně číslu 1,67563, což je téměř na chlup 1237,98712567násobek rozdílu vzdálenosti Zeměplochy od Slunce a váhy malého pomeranče.
…
“… Očividně bude obřad velmi slavnostní a krásný a bude probíhat s tichou důstojností.” Mrakoplaš se otřásl. Pokaždé, když začal Dvoukvítek mluvit takovým způsobem, dostal čaroděj strach. No, alespoň že Dvoukvítek nepoužil slova jako “pitoreskní” nebo “bizarní”. Mrakoplaš nikdy přesně nepochopil, co znamenají, ale nejbližší ekvivalent jejich významu spatřoval ve slově “malér”.
“Přál bych si,” poznamenal Dvoukvítek lítostivým hlasem, “aby tady bylo Zavazadlo. Teď by se mi hodila obrázková skříňka. Zdá se, že obřad bude opravdu velice bizarní a pitoreskní.”
…
Rozhostilo se dlouhé ticho. Pak ještě krátký okamžik napjatého ticha. Nakonec starý šaman začal velmi opatrně: “Neviděl jsi teď náhodou dva muže, kteří letěli hlavou dolů na koštěti a křičeli jeden na druhého?” Mladý učedník se mu podíval zpříma do očí. “Samozřejmě, že ne.” Stařec si zhluboka a s úlevou oddychl. “Díky bohům! Já taky ne.”
Takto bych tu mohl vypisovat citáty až do rána. Co ještě obdivuji, je autorův sloh. Mám rád dlouhá souvětí a košaté přívlastky. Až budou mé věty aspoň z desetiny tak krásné jako jeho, stanu se spokojeným blogerem.
Pugi mi už slíbil na výměnu jinou knihu téhož autora. Tak se aspoň mám na co těšit. A jestli jste to ještě pořád nepochopili, tak Lehké fantastično od Terryho Pratchetta všem velmi doporučuji…
Joó, Terry Pratchett, to je paráda.
TIP: Já však mám radši Davida Eddingse, ten má zase výborně prokreslené postavy a hodně srdečný humor.
Dokonce mám tu knížku jak v češtině tak v angličtině.Ale až ti to půjčím tak si na to pak musíš zajít i do divadla v dlouhý. Tam to i hrajou, a je to fakt dobrý.
Váš komentář
vidlak [zavináč] vidlak [tečka] cz | IP telefonie | Sipcon s.r.o. | Powered by Wordpress | RSS2