Tak jsem po letech vyměnil telefon

Nerad měním staré věci za nové, pokud ty staré fungují dobře. O mém bývalém telefonu (nevím, zda mohu říkat bývalý, protože zatím mám pořád chuť ten nový vyhodit) to mohu tvrdit s naprostým klidem. Nicméně po letech jsem se rozhodl vyměnit Siemens S55 za Nokii E50.

K výměně mě vedly asi 3 důvody. Za prvé - Siemens si už odmítal pamatovat další kontakty. Za druhé - Siemens už vypadal trochu použitě (rozuměj odřený jak motorkář po nepodařeném rychlostním rekordu). A za třetí - chtěl jsem něco s operačním systémem, protože možnost nahrávání aplikací je v některých případech nedocenitelná.

Vzhledem k tomu, že nemám požadavky na jakékoliv pokročilé funkce a potřebuji od telefonu aby telefonoval, dala se na něm přečíst SMS a měl možnost mít Bluetooth handsfree nebylo moje vybírání složité. V kombinaci s požadavkem na malé rozměry, cenou přiměřenou tomu, k čemu ho chci (image je na nic, jsem vidlák) a OS (jedině Symbian nebo Linux) byla Nokia E50 jasnou volbou.

Siemense jsem měl snad 4 roky. Tehdy jsem se ještě jako student plesknul přes kapsu a pořídil něco slušnějšího. Investice se mi jistě mnohonásobně vrátila. Byl naprosto spolehlivý, měl všechny potřebné funkce a když mi před lety po pádu na zem udělalo několik tlačítek pá pá, ve značkovém servisu mi ho zdarma převlékli do nového kabátu. Bohužel značky mobilních telefonů Siemens a Benq Siemens jsou minulostí a já mohu už jen zatlačovat slzy. Byly to nejlepší telefony, ať si říká kdo chce co chce.

Šok z Nokie je děsivý. Samé menu, samé prolézání a klikání. I když to není tak hrozné jako ve starých typech. Pokud má telefon tisíc funkcí, chápu, že tam nějaké menu být musí. Nicméně jsem byl zcela konsternován z přenášení kontaktů. Siemens už vypovídá funkčnost IR portu, bluetooth dongle mám někde zahrabaný a kabel k S55 nemám. Přímý přenos všech kontaktů po BT mezi telefony byl dobrý nápad, ale pro 500 záznamů trochu nepoužitelný. Na Nokii se všechno v pohodě nahrálo, ale jako 500 zpráv, u kterých jsem musel při následném importu každou několikrát odkliknout a vybrat z menu. Krásné pro jeden záznam, dobré pro pět, nepoužitelné pro cokoliv nad dvacet. Nakonec jsem S55 přemluvil, aby mi po infraportu nahrála záznamy do notebooku jako *.vcf. Mám vyhráno, říkal jsem si, jenže ouha. Formát vcf z S55 nemluvil s Nokia PC Suite. Import přes Outlook jsem zavrhl - bylo by to dalších 500 krát pět klinkutí.

Po krátkém bádání a rozboru struktury souborů vcf jsem zjistil, že problém vytváří u Nokie nepodporovaná položka CATEGORIES. Pak už bylo jen dílem několika minut napsat skript, který mi ze všech souborů tuto položku odstranil a následně byl import do Nokie možný. Celkem mi ale přenos adresáře zabral několik hodin. Hnus…

Už se mi podařilo spárovat i BT handsfree (nějaké ucho napadlo nechat volby pro párování na vedlejší záložce, která se ovykle nevyužívá), zvykám si i na nokiácký (rozměj úchylný) zámek klávesnice a tak vůbec. Čím víc to zkouším, tím víc nechápu, jak Nokia může ovládat tak velké procento trhu. I když jedno vysvětlení bych měl…

O dalších zážitcích určitě zase brzy napíšu. A málem bych zapoměl - nainstaloval jsem si Putty pro Symbian a jsem unesen. Nacpat na tak malou plochu tolik písmenek snad není v reálném světě možné. Vitas to znalecky okukoval a pravil, že takhle by mohl Žabákům restartovat Apache i z postele v polospánku. Už asi tuším, co si koupí…

---

Doplněno: Rybníčkář mě poučil o používání nového telefonu a poradil mi aplikaci AutoLock, která sama zamyká klávesnici. Pořád mi ale chybí zamykání klávesnice jedním tlačítkem.