Černé pondělí

Tak tolik štěstí v neštěstí se mi už zase dlouho nezadařilo. Chvílemi už mi nepomáhal ani můj optimismus. Myslím, že pondělí bylo typickou ukázkou, že problémy mají kumulativní charakter.

Události, které se staly v pondělí do 12:00 vynechám. Jistě ještě bude čas zhodnotit, zda byly špatné. Ale určitě nebyly úplně dobré. Ovšem účel světí prostředky a každá akce vyvolá reakci (© Newton, v pondělí citace Wánis).

Po obědě ale nastalo peklo. Instalace přípojky k Internetu a VoIP telefonu se zvrhla v nekončící maraton, servis PC se zvrhl v maraton, noční jízda autem skončila na mezi a porucha CDMA modemu nakonec byla docela přínosná.

V první řadě bych chtěl poděkovat dvěma dobrodincům (jednomu známému a druhému neznámému), kteří mi pomohli dostat auto zpět na silnici. Holt flákat se za volantem se nevyplácí… Stávající auto (Opel Astra Combi - 1996) nemám dlouho. Měnil jsem ho za svého předchozího miláčka (Škoda 120 s pětistupňovou manuální převodovkou) s náznakem slz v očích. Když jsem Škodovku opouštěl, jako bych opouštěl kus sebe, kus vzpomínek, kus minulosti. Něco co se už nikdy nevrátí. Musel jsem zavzpomínat na kolika vodách, čundrech, zábavách a koncertech s námi byla. Naposledy jsem pohladil její prorezlé omačkané blatníky a v duchu jsem si řekl: “Měl jsem tě rád holčičko”. Jenže zub času je neúprosný a každé auto v mých rukách se může oprávněně obávat o své zdraví.

Nikdy jsem neměl závažnou dopravní nehodu. Vlastně nikdy jsem neměl cokoliv, co by se dalo k závažné dopravní nehodě jen přirovnat. Několikrát jsem se v zimě na ledu opřel do sněhové závěje, několikrát jsem si vyzkoušel, jak jde udělat den (pro méně chápavé = 2x otočení ciferníku hodin) za pět vteřin. Mnohokrát jsem se o něco opřel, porazil, otřel. Mnohokrát jsem brzdil i očima a mnohokrát jsem se hodně bál. Zatím ale vždy bez větší úhony. Naštěstí tomu tak bylo i tentokrát. A tímto děkuji tomu, kdo na mě nahoře dává pozor.

Abych se ale vrátil k výměně auta. První věc, na kterou jsem si velmi rychle zvykl bylo ABS. Ve škodovce znamenalo brždění v zatáčce jediné - udělat si neovladatelný výlet do protisměru či do příkopu. S ABS jsem ale velmi rychle pochopil, že brzdit můžu kdykoliv se mi zamane. A dvě desítky tisíc kilometrů v novém autě mě v tom jen utvrdily. Jenže nikdy jsem nepotkal v noci, v polospánku, po celodenní šílenosti v zatáčce 180 stupňů, kterou jsem neodhadl, štěrk. Začal jsem surově brzdit a jako vždy jsem spoléhal, že auto zvládne zatočit. Být jedním kolem na štěrku ale ani ABS neustálo, a já se (sice už poměrně pomalu) ocitnul na mezi, přičemž auto nebylo daleko od “otočení na budku”. Naštěstí pohotovostní tým firmy Inted, realizovaný Vitasem, na sebe nedal dlouho čekat. Takže asi za 20 minut jsem byl zpátky na silnici a mohl pokračovat v cestě…

Těšil jsem se, že hned jak přistanu (cca 1:00 v noci) sednu k počítači a napíšu poděkování dobrodincům. Ale našel jsem jen CDMA modem s výmluvným nápisem “No service” na displeji. Přítelkyně mě upozornila, že se s tímto nápisem potkává už asi 2 dny, ale zatím ji to moc netrápilo. Jal jsem se hledat, zda je modem ještě v záruce - a co myslíte - o několik dní mi to uteklo. Takže ráno jsem se vypravil k Eurotelu, kde jsem byl přesměrován na servisní firmu. Z několika nepříliš srozumitelných vět jsem vyvodil následující: buď mi modem za 600,- opraví nebo za 300,- neopraví. Řeč o koupi nového modemu za plnou cenu, jsem technikovi zatrhl hned u druhé věty.

A tak jsem se ocitl na 24 hodin bez internetu. A musím uznat, bylo to podnětné. Tedy na internet jsem stejně musel. Ale bylo to poetické a připomnělo mi to dřevní doby modemového připojení, kdy jsem bojoval o každou vteřinu. Byl jsem sice u kamaráda s trvalým připojením, ale musel jsem si ještě doma připravit odpovědi na emaily, vyhrabat z archivu a nainstalovat program pro mirrorování celých webů a naplánovat práci na zbytek dne. Následně se připojit, odeslat emaily, udělat kopii celého webu s manuály, které jsem potřeboval k plánované práci, mezitím odpovědět na nové emaily a zase letět pryč.

A doma mě čekal svatosvatý klid. Zbytek odpoledne a večer jsem strávil pročítáním stažených materiálů a vymýšlením šílených teorií. A musím uznat, že takový klid jsem na práci už dlouho neměl… Offline den byl nakonec velmi příjemný. A poměrně příjemný byl i konec offline stavu - varianta za 600 zabrala a dnes po obědě jsem se zase připojil…