To ale byla doba, co?

Dlouho jsem nepsal, protože stručně řečeno jsem byl trochu víc “busy”. Navíc když člověk sedí od rána do večera u počítače, nepřihodí se ani mnoho věcí, které stojí za zmínku. Začnu tím, proč jsem byl tak zaneprázdněný.

Že naše firma koketuje s Asteriskem, jsem už několikrát psal. Tentokáte připravuji ústřednu pro cca 100 koncových telefonů (20 z nich je analogových), připojení ke světu bude přes několik VoIP operátorů a pro zachování stávajících příchozích čísel bude server připojený k Telecomu alias Ou Ou pomocí 4x ISDN BRI. V některém z dalších článků napíšu určitě pár dobrých rad a postřehů z této realizace…

Ústřednu jsme měli montovat dnes. Vše bylo dokonale naplánované, ale nakonec se objevil malý háček. Ze strany Telecomu bylo několikrát potvrzeno, že technici přijdou předělat ISDN linky dnes, ale jak už jistě tušíte, nepřišli. Taková míra lajdáctví se jentak nevidí. Asi pro ně firma, která provolá sotva pětimístnou částku měsíčně není zajímavá. Anebo žluťáci/modráci tuší, že tohle je začátek jejich konce v dané firmě.

Přivedlo mě to k jedné myšlence - operativně bych ji nazval “proč to někde jde a jinde ne”. Měl jsem poslední dobou tu čest (anebo smůlu) řešit několik “nákupů” u různých firem a mám takový pocit, že míra lajdáctví a nezájmu o zákazníka je přímo úměrná velikosti firmy. A třeba dnešní příběh s O2 je toho jasným příkladem.

Další příběh začíná u společnosti Radiokomunikace a.s. Po tři roky jsme jejich zákazníkem a každý rok jim doplníme firemní pokladnu několika statisíci. Donedávna bylo vše v pořádku, dalo by se říci, že zvládali téměř “cokoliv, jakkoliv, kdykoliv”. V poslední době firma ale několikrát změnila jméno, majitele a co je nejhorší - vyměnila se spousta pracovníků. A zdá se, že křivka kvality zaměstnanců má spíše klesající tendenci. Podtrženo, sečteno - bylo slíbeno, nebylo dodrženo, navíc pracovník, který slíbil, se na židli ani neohřál. A co je horší, sliboval něco, o čem vůbec nic nevěděl. A úplně nejhorší je, že jeho nadřízený teď není schopný přiznat chybu a vyvléká se z problému jako had ze staré kůže. Nuž asi bude na čase poohlédnout se po jiném poskytovateli služeb.

Druhý příběh je o poznání veselejší. Karty pro Asterisk nakupujume v Německu - o tom jsem už psal. Tentokráte nás ale trochu tlačily termíny a bylo nutné zboží dopravit velmi promptně. Se slečnou či paní obchodnicí, která mi vyřizovala objednávku, jsme protočili pár emailů a nakonec nebyl problém, aby zboží poslali předtím, než na jejich účtu přistanou peníze. Částka to nebyla zas až tak malá (cca 1500 EUR) a v případě, že by jsme to nezaplatili si neumím dost dobře představit, co by s námi mohli dělat. Nicméně mají veliké plus a už se těším na další nákup :-). Věřím, že na druhém konci emailu seděla mladá a krásná slečna a jsem si jistý, že tím, že jsem v polovině komunikace přešel z mé podivné angličtiny na ještě podivnější němčinu, jsem jí velmi zalichotil.

V příbězích jsem málem zapomněl na jeden taky zajímavý. Objednával jsem telefony z Interbellu (tam co jsme byli na školení na DECT) a nebyl pro ně problém poslat bez jakékoliv smlouvy nebo čehokoliv podobného telefony “asi za sto” na fakturu. Myslím, že většina českých velkoobchodů s IT by si z nich měla brát příklad.

A pak tu máme příběh poslední, který mě dostal úplně. Potřeboval jsem jeden speciální konektor a kus kabelu. Našel jsem na netu firmu v Táboře, která dodává co jsem potřeboval a dokonce by to snad i mohla mít na skladě. A protože jsem v daný den měl do Tábora cestu, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo a popovídal s majitelem, co přesně bych potřeboval. Dozvěděl jsem se, že je sice mimo ČR, ale že to zařídí a že si kabel můžu odpoledne vyzvednout u nich na skladu. A opravdu kabel byl připraven a paní co ho předávala se jen tak naivně zeptala, jak to bude s placením. To mě trochu zaskočilo, protože jsem očekával pěkně z ručky do ručky. Nicméne paní oznámila, že se s tím nechce otravovat, a že si to vyřídí šéf. Docela mě to pobavilo - jediné, co o mě šéf věděl bylo, že sháním konektor RJ21, a že pro něj odpoledne přijedu. Nuž popadl jsem kabel s konektorem a večer jsem jim aspoň emailem poslal fakturační údaje.

A co tím vším chci říct? Mám rád, když v obchodě panuje důvěra a čest. Poslední dobou se rozplývám nad filmy pro pamětníky, když vidím továrníka Dubského a obchodníka Makovičku, jak se bez problémů dohodnou a když náhodou něco nevyjde, tak “ten špatný” stejně nakonec problém čestně vyřeší. Možná by se na tyhle filmy měli dívat všichni byznysmeni jako na povinné HOWTO. Možná by se pak podnikalo i nám malým lépe.